Moje pravda se někdy může ztratit pod strachem, že zklamu druhé nebo o někoho přijdu.
Dívka 19 let přichází s tématem sexuální orientace.
Její velmi dobrá kamarádka je lesbička a ráda by s ní tvořila partnerský vztah. Ona však neví. Nějakým způsobem ji to láká, nechce o ni přijít a je zmatená.
Vždyť si s ní tak dobře rozumí, je schopna ji jako jedna z mála pochopit. Doteď měla však za partnery pouze muže.
Při testování zjišťujeme, že její orientace je 100 % na muže, na 30 % ji však lákají ženy.
Pokračujeme tedy v testování a odblokování. Na kamarádku a rozhodnutí ohledně vlastního směru sexuální orientace je přítomen stres, pocitově bezmoc, lítost a vina, mrzutost.
Podvědomé reakce, které se při odkrývání tématu ukazují:
Když neudělám to, co druzí ode mě očekávají, opustí mě. Raději budu trpět, než abych zklamala ostatní. Nemohu zklamat ostatní. Potřebuji vypadat u druhých dokonale. Nemohu zradit svůj životní styl. Chci se cítit odlišná, jiná.
Je v tom rebelství a vzdor, nikoliv moje pravda.
Když nechci zklamat druhé
V příčině nacházíme předchozí vztah s mužem a první menstruaci.
Ve vztahu s prvním partnerem zažívá obdobný scénář. Nechce zklamat, nechce cítit opuštění, a tak raději trpí, a to i v sexuální oblasti a v prožívání své sexuální role.
Při první menstruaci ve 13 letech zažívá odpor ke svému tělu, nepřijetí a nepochopení od ostatních, výsměch od otce.
Raději to musí skrývat. Reakce jejího těla, pravda, je nepříjemná pro ostatní.
A jaká je její menstruace? Nepravidelná, příliš bolestivá, postupně se objevují cysty.
Uvolňujeme přesvědčení a přenastavujeme uvedené oblasti do důvěry kolem ní, důvěry v sebe, radosti ze svého těla a své sexuální role, uvolněné a přirozené menstruace, podpory ostatních.
Začíná vnímat své tělo a přirozené procesy jinak.
Když se ukáže vlastní pravda
A výsledek po odblokování?
Testuji sexuální orientaci – na muže 100 %, na ženy 0 %, bez strachu z opuštění.
Ptám se, jak nyní vnímá svou kamarádku?
„No zůstává kamarádkou, pro vztah vážně ne.“
Zajímá mě, jaká její kamarádka vlastně je, jak působí. Myslíš, že se má ráda?
„Určitě ne! Nesnáší se, svoje tělo, chce si nechat odebrat prsa. Už teď vypadá jako kluk.“
Jaké má zázemí?
„Hrůza, je adoptovaná.“
Myslím, že to hovoří za vše. Dívce nabízím, aby se kamarádka ke mně objednala nebo to řešila jinde.
Uvidíme, každý z nás máme naprosto individuální cestu. Je však zcela jasné, že i ona má velkou zátěž, a to pravděpodobně jak z generace, tak ze současného života, a je otázkou, jaké nevědomé mechanismy ji životem vedou.
Pro mě vždy platilo a platí: vše je možné a dá se s tím pracovat, změnit to, pochopit. Jen je potřeba jednoduše chtít.
