Když se za jedním tématem skrývá jiné
Žena 40 let přichází s tématem hranic.
Nikdo ji nevnímá, děti a manžel ji neslyší. Děti se neustále hádají.
„Neposlouchají mě, neslyší mě. Nic v mém životě není tak, jak by to mělo být. Jsem naštvaná, protože nic nefunguje. Potřebuji si nutně nastavit hranice.“
Zatímco klientka mluví, vnímám, že za tématem se něco skrývá.
Začínáme tedy testovat a nacházíme dva zapojené věky.
Ve vztahu z mládí musela splňovat partnerovy požadavky na „dokonalost“. A protože neuspěla, nemohl ji milovat a vztah končí.
V dětském věku pak otcova přísnost, a to hlavně na výsledky ze školy. V jeho očích nikdy neuspěla, protože ať se sebevíc snažila, jeho představy dokonalosti nedosáhla.
Skutečné téma nebyly hranice
Věky otevírají skutečné téma a zásadní nastavení: pokud nejsem dokonalá, jsem špatná a nebudou mě mít rádi.
Potřebuji dosáhnout dokonalosti ve všech oblastech svého života. Jenom tehdy budu vyslyšena, přijatá a milovaná.
Zjišťujeme velké zaujetí na chyby a prohry.
Tématem tedy nejsou chybějící hranice, ale neustálá potřeba dokonalosti téměř ve všech oblastech života.
Otázkou však je, jak by taková dokonalost měla vlastně vypadat?
Když se otevře jádro tématu
Zásadní věky přenastavujeme. Klientka si začíná uvědomovat svoji nikdy nekončící náročnost na sebe a na druhé.
Osvobozuje se z potřeby být dokonalá, plnit vše, co druzí očekávají, a z pocitu přílišné zodpovědnosti za druhé.
Propouští hněv, provinění a ostatní pocity. Odpuštění zapojeným osobám, a především sobě, je zde zcela zásadní.
Vše se tedy proměňuje do sebeúcty, přijetí sebe a ostatních, a také práva na život podle sebe.
Ať už přijdete s jakýmkoli tématem, může se nakonec ukázat, že jde o téma jiné. Někdo nemá téma ani pojmenované a není si jistý, co má vlastně řešit.
Nemusíte se obávat, že právě jádro tématu nenajdeme. I kdybyste mi neřekli vůbec nic.
Máme totiž kineziologický test a další mechanismy, kterými se téma vždy zcela jistě otevře.
